zde se nacházíte:
Úvod

Je super se podívat nyní do zrcadla

Byla jsem ráda, že už nemusím nosit lepící pásky na obličeji. Pan doktor je profesionál na svém místě se zájmem o pacienta. Jsem velmi spokojena.

Více o zákroku

Pacientka po lečbě obrny licního nervu

Obrna lícního nervu

Příčiny

obrny lícního nervu

Obrna lícního nervu vzniká nejčastěji jako následek poškození nervu nebo mozkových center, které ovládají mimické svaly.

Číst více

Příznaky

obrny lícního nervu

Potíže způsobené obrnou lícního nervu – příznaky (symptomy) parézy nervus facialis.

Číst více

Léčba

obrny lícního nervu

Pokroky v medicíně v posledních letech vedly k výraznému zlepšení funkčních výsledků po obrně lícního nervu.

Číst více

Člověk si nejvíce uvědomí, jak důležitý výraz obličeje právě ve chvíli, kdy ztratí schopnost jej ovládat.

Mimikou vyjadřujeme své emoce a postoje. Používáme ji vědomě nebo nevědomě (spontánní úsměv, spokojený výraz, anebo naopak starostlivý výraz, obavy...). Vůlí ovládaná mimika je základem pro úspěch i v některých profesích, např. pro herce, profesionální řečníky, obchodníky apod. Mimické svaly se podílejí i na vytváření mluveného slova.

Ztráta schopnosti ovládat výraz obličeje při obrně lícního nervu může vést k rozvoji hlubokého psychologického handicapu, který může člověka izolovat ze společnosti.

Narušeny mohou být i některé důležité ochranné funkce, např. schopnost zavírání víček, která může vést v důsledku až k poškození zraku.

Pokroky v medicíně v posledních desetiletích vedly k výraznému zlepšení funkčních výsledků. Díky inovacím v léčbě v posledních několika letech můžeme dnes při plánování léčby uvažovat nejen o obnově ztracených funkcí, ale i o obnově „normální“ obličejové estetiky.

Tento webový portál je věnován nemocným s obrnou lícního nervu a jejich blízkým.
Přináší informace o současných možnostech léčby a je určen i pro širší odbornou veřejnost.

Anatomické uspořádání a funkce

Klidový výraz obličeje a jeho pohyb (mimika) je dán přítomností funkčních mimických svalů. Všechny mimické svaly jsou ovládány prostřednictvím párového lícního nervu. Lícní nerv patří mezi tzv. hlavové nervy, konkrétně se jedná o VII. hlavový nerv, latinsky „nervus facialis“. Impulzy k pohybu mimických svalů vychází z kůry mozkové, pokračují dále do oblasti mozkového kmene, kde se nachází jádra lícních nervů. Lícní nerv vystupuje z mozkového kmene, dále prochází spánkovou kostí a vystupuje na její spodině.  Nakonec prochází příušní žlázou, kde se rozděluje na menší nervové větve pro jednotlivé skupiny minických svalů:

  • Čelní (frontální) větev
    zajišťuje pohyb svalů čela zodpovědných za zvedání obočí, mračení apod. Podílí se na nervovém zásobení svalů horního očního víčka (m. orbicularis oculi), který slouží k zavírání oka.
  • Zygomatická (lícní) větev
    ovládá svaly, které pohybují ústním koutkem šikmo nahoru směrem k lícním kosti (úsměv typu Mona Lisa). Dále ovládá svaly, které jsou zodpovědné za zavírání dolního očního víčka (m. orbicularis oculi) a nakonec mimické svaly po stranách nosu.
  • Bukální (tvářová) větev
    ovládá svaly, které pohybují ústním koutkem do strany (úsměv), a dále svaly rtů (m. obicularis oculi), které zajišťují zavírání úst, špulení rtů, pískání apod.
  • Mandibulární větev
    ovládá mimické svaly v oblasti brady a těsném okolí, které pohybují ústním koutkem směrem dolů.
  • Větev pro krční oblast (cervikální větev)
    ovládá minické svaly krku

Paréza nervus facialis

U nemocných s obrnou lícního nervu je na postižené straně omezena hybnost obličeje. Ztráta hybnosti nemusí být úplná – pohyb obličeje (mimika) zůstává často alespoň v omezené míře zachován, např. částečně zachovaný pohyb v koutku. Taková neúplná ztráta hybnosti se správně nazývá parézou. Jindy může být ztráta hybnosti úplná, potom hovoříme o plegii.

Na postižené straně obličeje je u plně rozvinuté obrny lícního nervu pokleslý koutek, vytrácí se nasoretní rýha (kožní rýha oddělující horní ret od tváře), při pokusu o úsměv nemocnou stranu přetáhnou svaly zdravé strany, výsledkem je grimasa. Grimasy se vytváří i při mluvení, pokusu o špulení a pískání. Řeč se stává méně srozumitelnou. Někdy samovolně vytékají sliny z úst. Nepříjemné mohou být i nechtěné (mimovolní) pohyby obličeje, tzv. synkinézy.

Některé nemocné trápí více nemožnost dovření víček, kdy při snaze o zavření, zůstává oko na postižené straně otevřené (lagoftalmus).

Příznaky (symptomy) parézy nervus facialis

Potíže způsobené obrnou lícního nervu

 

Čelo a obočíVyhlazení vrásek na čele a nemožnost se zamračit
Nemožnost zvednout obočí, pokles obočí (ptóza)
Oči a oční víčka

Porucha v uzavírání očních víček - neschopnost zavřít oko, resp. dovřít oční štěrbinu – lagoftalmus   Nemožnost mrkání – porucha ochranné funkce očních víček

Bolestivé oko – pocity cizího tělesa v oku, pálení, řezání    Zánět a zarudnuté spojivek

Porucha tvorby slz – syndrom suchého oka nebo naopak nadměrné slzení

Světloplachost – přecitlivělost na světlo   Nutnost používání očních kapek a mastí

Riziko poškození rohovky (rohovkový vřed) a trvalého poškození zraku

Obličej, tvář, koutek a rty

Pokles obličeje

Asymetrie obličeje zvýrazněná při úsměvu, mluvení, mračení – grimasy

Neschopnost sešpulit rty, zapískat, vycenit zuby, usmát se a zamračit

Pokleslý koutek úst a vytékání slin

Maskovací manévry – držení si  koutku úst rukou nebo náplastmi

Vyhlazení nosoretní rýhy

Poruchy řeči, zhoršená artikulace

Kousání se do tváře při jídle

Potíže s příjmem tekutin – nemožnost pít z láhve nebo sklenice – vytékání tekutiny

Porucha chuti

Mimovolní kontrakce svalové skupiny při volním pohybu jiné (synkineza)

Mimovolní záškuby v obličeji, nepravidelně a opakovaně (myoklonie)

Uši

Pocit zalehlého ucha

Nepříjemné vnímání hlasitého zvuku (hyperakuze) 

Nebo zdvojené vnímání zvuku (diplakuze)

Nos

Posun nosního křídla do strany

Nemožnost rozšíření nosní dírky a „svraštit“ nos

Snížená průchodnost nosní dírky

Centrální, periferní a vrozená obrna

Obrna lícního nervu vzniká nejčastěji jako následek poškození nervu nebo mozkových center, které prostřednictvím lícního nervu ovládají mimické svaly.

Centrální obrna

O centrální obrně hovoříme, pokud je příčina onemocnění v centrální nervové soustavě. Mezi nejčastější příčiny centrální obrny lícního nervu patří poškození mozkové kůry cévní mozkovou příhodou (mozkový infarkt, mozková mrtvice, iktus). Pro centrální obrny platí, že se paréza projeví na opačné straně, než je poškozena mozková kůra, protože se nervové dráhy po cestě z mozkové kůry kříží. Centrální paréza lícního nervu se projeví jako obrna dolní poloviny obličeje, charakteristický je pokles koutku, vytékání slin a porucha řeči. Naopak schopnost zavírat oko a zvedat obočí zůstává zachována díky tomu, že se na jejich ovládání podílejí i jiné nervové dráhy, které probíhají nezkříženě.

  • Cévní mozková příhoda (mozkový infarkt, mozková mrtvice, iktus).
  • Infekční onemocnění (nejčastěji virového původu - EBV, CMV).
  • Úraz (trauma).
  • Nádor mozku nebo mozkového kmene (tumor).

Periferní obrna 

Periferní obrna lícního nervu vzniká následkem poškození lícního nervu a projevuje se na stejné straně (na straně poškození nervu). Podle místa a rozsahu postižení nervu vzniká výsledný obraz periferní obrny od sotva patrného omezení hybnosti některých mimických svalů až po úplnou obrnu celé poloviny obličeje. Postižena bývá na rozdíl od centrálních obrn i horní polovina obličeje včetně svalů očních víček. Nemocné často trápí nejvíce oční potíže způsobené poruchou schopnosti dovřít oko (tzv. lagoftalmus). Následkem nedovírání víček může navíc dojít poškození rohovky a poškození zraku.

  • Bellova obrna. 
  • Úraz (poranění obličeje, zlomenina spánkové kosti). 
  • Infekční onemocnění – bakteriální a virové infekce (borelióza, virus herpes simplex, záněty středoušní dutiny, komplikace po zánětu zubů...).
  • Neurinom akustiku (vestibulární schwannom), nádor slinné žlázy, kožní nádory a nádory dolní čelisti.
  • Poškození lícního nervu po estetických operacích.
  • Poruchy svalového přenosu - onemocnění myasthenia gravis, přechodně po podání botulotoxinu.

Vrozená obrna – möbiův syndrom, CHARGE syndrom atd.

U vrozených vad obličeje je obrna obličeje zapříčiněná poruchou vývoje nebo nevinutím lícního nervu, vada může být jednostranná nebo oboustranná. Vrozená obrna obličeje může být i součástí některých syndromových vad – např. Moebiův syndrom (möbiův syndrom), CHARGE syndrom.  

Příčina novorozenecké obrny lícního nervu může být vzácně i poškození lícního nervu při porodu, např. po klešťovém porodu.